(Plexis)
Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!
Koně zvoní, stíny šednou,
svoje dojmy on necítí.
Slzy roní, co dlažbu bodnou,
nikdy se nic už nevrátí!
Půlnoc voní betonovou stenou,
ktorá dva světy oddělí.
Na jedný straně všechno svítí,
druhá se ve tmě utápí.
Tak dál rebel kráčí a dobývá svět.
Tu zeď, která mu brání, by nejradši neviděl.
Tak dál rebel kráčí a dobývá svět.
Tu zeď, která mu brání, by nejradši neviděl.
Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!
Hrozný rachot městem letí, jako když válka začíná.
Berlínskou zeď, symbol totality, před zraky lidi rozbíjí.
Touhu po svobodě zastavit nelze, co na to outline z Jičína?
Ani malá zídka stát mu v cestě nesmí, protože ví, že zabíjí.
Tak dál rebel kráčí a dobývá svět.
Tu zeď, která mu brání, by nejradši neviděl.
Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!
Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!
Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!
pátek 29. května 2009
středa 27. května 2009
Zelená
(Tři sestry)
Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
Nasypu ti do postele včely bodavý,
možná že tě vopíchaj, mě už to nebaví.
Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.
Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý,
snad tě budou poslouchat, mě už to nebaví.
Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.
Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš,
vezme si jen troje slipy, vždyť to sama víš.
Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.
Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
Nasypu ti do postele včely bodavý,
možná že tě vopíchaj, mě už to nebaví.
Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.
Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý,
snad tě budou poslouchat, mě už to nebaví.
Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.
Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš,
vezme si jen troje slipy, vždyť to sama víš.
Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.
pondělí 18. května 2009
Sršeň
(Horkýže Slíže)
Vždy, keď sa mladý sršeň prvýkrát osmelí,
tak váha, či ju pichne alebo opelí.
Potom sa tisknú k sebe jak rosa k lupeňu,
preruší ranné zore tú ich obľúbenú...
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Vždy, keď sa mladý chlapec vytiahne pred druhým,
tak ide priamo na vec susedom za kurín.
Nachvíľu bude hviezdou, z tých, ktoré vyhasnú,
sršňom vypáli hniezdo a tie ho napadnú.
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Tak celý dobodaný domov sa doplazí
a okom opuchnutým pozerá cez slzy,
a hňeď sa tiskne k mame jak rosa k lupeňu,
ona mu zabzučala jeho obľúbenú...
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Vždy, keď sa mladý sršeň prvýkrát osmelí,
tak váha, či ju pichne alebo opelí.
Potom sa tisknú k sebe jak rosa k lupeňu,
preruší ranné zore tú ich obľúbenú...
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Vždy, keď sa mladý chlapec vytiahne pred druhým,
tak ide priamo na vec susedom za kurín.
Nachvíľu bude hviezdou, z tých, ktoré vyhasnú,
sršňom vypáli hniezdo a tie ho napadnú.
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Tak celý dobodaný domov sa doplazí
a okom opuchnutým pozerá cez slzy,
a hňeď sa tiskne k mame jak rosa k lupeňu,
ona mu zabzučala jeho obľúbenú...
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
neděle 17. května 2009
Hra na dialku
(Iné Kafe)
Už mi e-mail nestačí, už mi esemesky neposielaj,
som už z toho na nervy!
Vždy keď sa im poteším, vzápätí to pochopím,
že to diaľku medzi nami nekončí.
A tak nemaj mi to za zlé,
že to viem, že to chcem,
mať ťa aspoň jedeň deň.
Vidieť z tvojich očí, čítať z tvojich úst,
zažiť ťa raz naživo, aspoň na celý život,
rozprávať sa spolu úplne bez slov.
Už sa pripravujem roky,
už sa teším keď ťa privítam:
"tak čau, no jak sa máš?"
ale kedy toto príde?
Možno o rok či cez víkend.
Táto hra mi vážne nijak nesedí.
Už mi e-mail nestačí, už mi esemesky neposielaj,
som už z toho na nervy!
Vždy keď sa im poteším, vzápätí to pochopím,
že to diaľku medzi nami nekončí.
A tak nemaj mi to za zlé,
že to viem, že to chcem,
mať ťa aspoň jedeň deň.
Vidieť z tvojich očí, čítať z tvojich úst,
zažiť ťa raz naživo, aspoň na celý život,
rozprávať sa spolu úplne bez slov.
Už sa pripravujem roky,
už sa teším keď ťa privítam:
"tak čau, no jak sa máš?"
ale kedy toto príde?
Možno o rok či cez víkend.
Táto hra mi vážne nijak nesedí.
úterý 12. května 2009
Kotva a kříž
(Karel Kryl)
Kotvu mi dala a srdce a kříž,
že prý mě ochrání, až budu v poli,
pak se mi vzdala a noc byla skrýš,
polštářem svítání, peřinou stvoly.
R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou,
na krku srdce a nad sebou kříž budu mít,
potom neplač, Kamilo, potom neplač, Kamilo,
najdi si někoho, kdo tě snad nežli já víc bude chtít.
Viděl jsem rybáře, nad člunem stál
za bouře na moři, kotva šla ke dnu,
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal,
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu.
R:
Výložky zlatil jen zvířený prach,
písek byl cínový, než jsme ho přešli,
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach,
nedal bych za nový zlámanou grešli.
R:
Zvedl jsem zraky a tiše se smál,
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo,
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval,
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo...
R:
Kotvu mi dala a srdce a kříž,
že prý mě ochrání, až budu v poli,
pak se mi vzdala a noc byla skrýš,
polštářem svítání, peřinou stvoly.
R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou,
na krku srdce a nad sebou kříž budu mít,
potom neplač, Kamilo, potom neplač, Kamilo,
najdi si někoho, kdo tě snad nežli já víc bude chtít.
Viděl jsem rybáře, nad člunem stál
za bouře na moři, kotva šla ke dnu,
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal,
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu.
R:
Výložky zlatil jen zvířený prach,
písek byl cínový, než jsme ho přešli,
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach,
nedal bych za nový zlámanou grešli.
R:
Zvedl jsem zraky a tiše se smál,
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo,
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval,
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo...
R:
čtvrtek 7. května 2009
Krize
(Jaksi Taksi)
Zklamaný z lidí a z jejich vztahů,
čekal jsi od nich víc.
Štvou tě všichni kolem svým chováním,
jsou na sebe horší než psi.
Domov, a škola, a práce, a známí,
nejraděj bys někam zmizel.
Všude se to nějak divně zesralo,
přichází další krize.
OOOOOOO
Víš, že všechno dobrý, co život ti dává
a stejně tak i všechno zlý,
tvý výhry a prohry a lásky a zrady
už se nikdy nevrátí!
Vstaň vzhůru, jestě jednou,
ještě jednou zkus se zvednout.
Vždycky se dá začít znova!
Prosím tě, nevzdávej to,
nevzdávej to, teď ještě ne,
ještě ne, ještě nee!
Zklamaný z lidí a z jejich vztahů,
čekal jsi od nich víc.
Štvou tě všichni kolem svým chováním,
jsou na sebe horší než psi.
Domov, a škola, a práce, a známí,
nejraděj bys někam zmizel.
Všude se to nějak divně zesralo,
přichází další krize.
OOOOOOO
Víš, že všechno dobrý, co život ti dává
a stejně tak i všechno zlý,
tvý výhry a prohry a lásky a zrady
už se nikdy nevrátí!
Vstaň vzhůru, jestě jednou,
ještě jednou zkus se zvednout.
Vždycky se dá začít znova!
Prosím tě, nevzdávej to,
nevzdávej to, teď ještě ne,
ještě ne, ještě nee!
středa 6. května 2009
Kup si umělýho
(Plexis)
Řeky keců každej den,
možná lepší hluchej bejt.
Dokonale hloupej sen,
už se mi chce z tebe blejt.
Mám dost těch tvejch nápadů,
nechci vedle tebe stát.
Neprosím tě o radu,
začínáš mě bejby WAU!
Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto?!
Z úst ti padá černej sníh,
oči krví podlitý.
Myslíš si, že je to smích,
myslíš si, že ha ha ha
Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto!?
Kup si umělýho!
Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto!!
Kup si umělýho!
Řeky keců každej den,
možná lepší hluchej bejt.
Dokonale hloupej sen,
už se mi chce z tebe blejt.
Mám dost těch tvejch nápadů,
nechci vedle tebe stát.
Neprosím tě o radu,
začínáš mě bejby WAU!
Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto?!
Z úst ti padá černej sníh,
oči krví podlitý.
Myslíš si, že je to smích,
myslíš si, že ha ha ha
Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto!?
Kup si umělýho!
Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto!!
Kup si umělýho!
úterý 5. května 2009
Hrom do police
(Visací zámek)
Přišlas mi říct, že je to furt stejný!
Že mě stále ještě nemáš ráda.
Přišlas mi říct, že je to furt stejný!
Že mě máš jen za kamaráda.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Kupuješ si jen nápadný šaty
a sčesáváš si vlasy do čela.
Kupuješ si jen nápadný šaty
a hrozně moc tě láká nevěra.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Nikdy s nikým vlastně jsi nespala,
proto můžeš klidně v hadrech chodit.
Nikdy s nikým vlastně jsi nespala;
myslíš si, že by ti to mohlo škodit.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Když nechceš dělat to, co vlastně chceš,
tak si dál hlídej bělost svýho těla.
Když nechčes dělat to, co vlastně chceš,
tak tě můžu leda kopnout do čela!
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Přišlas mi říct, že je to furt stejný!
Že mě stále ještě nemáš ráda.
Přišlas mi říct, že je to furt stejný!
Že mě máš jen za kamaráda.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Kupuješ si jen nápadný šaty
a sčesáváš si vlasy do čela.
Kupuješ si jen nápadný šaty
a hrozně moc tě láká nevěra.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Nikdy s nikým vlastně jsi nespala,
proto můžeš klidně v hadrech chodit.
Nikdy s nikým vlastně jsi nespala;
myslíš si, že by ti to mohlo škodit.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
Když nechceš dělat to, co vlastně chceš,
tak si dál hlídej bělost svýho těla.
Když nechčes dělat to, co vlastně chceš,
tak tě můžu leda kopnout do čela!
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.
neděle 3. května 2009
Špatný náboženství
(Visací zámek)
Sedím u telefonu teď už každej den,
pořád čekám, že mi zavoláš.
Zatím to vypadá jen jako zlej sen.
No vážně holka, co z toho máš?
Život s tebou jsou jen samý komplikace.
Copak nevíš, co se může stát?
Rozejdem se a ztratíme šanci,
kterou jsme měli jen jedenkrát!
Já vím co chci - ty se tváříš, že ne.
Spíš jseš líná v sobě hledat.
Dávej bacha, nebo to přeženeš!
Pak už se to vrátit nedá...
Život s tebou jsou jen samý komplikace.
Copak nevíš, co se může stát?
Rozejdem se a ztratíme šanci,
kterou jsme měli jen jedenkrát!
Mýlíme se v lidech a míjíme se v čase;
už dávno ztratili jsme svůj ráj.
A přesto zoufale strkám nohu zase
do dveří, který se mi zavíraj!
Lidskej život je velká komplikace;
všechno na světě se může stát.
Ale vohlídneš se a ztratíš tak šanci,
kterou jsi dostal jen jedenkrát!
Jen jedenkrát!
Jen jedenkrát!!
Jen jedenkrát!!!
Sedím u telefonu teď už každej den,
pořád čekám, že mi zavoláš.
Zatím to vypadá jen jako zlej sen.
No vážně holka, co z toho máš?
Život s tebou jsou jen samý komplikace.
Copak nevíš, co se může stát?
Rozejdem se a ztratíme šanci,
kterou jsme měli jen jedenkrát!
Já vím co chci - ty se tváříš, že ne.
Spíš jseš líná v sobě hledat.
Dávej bacha, nebo to přeženeš!
Pak už se to vrátit nedá...
Život s tebou jsou jen samý komplikace.
Copak nevíš, co se může stát?
Rozejdem se a ztratíme šanci,
kterou jsme měli jen jedenkrát!
Mýlíme se v lidech a míjíme se v čase;
už dávno ztratili jsme svůj ráj.
A přesto zoufale strkám nohu zase
do dveří, který se mi zavíraj!
Lidskej život je velká komplikace;
všechno na světě se může stát.
Ale vohlídneš se a ztratíš tak šanci,
kterou jsi dostal jen jedenkrát!
Jen jedenkrát!
Jen jedenkrát!!
Jen jedenkrát!!!
pátek 1. května 2009
Heavymetalová
(Volant)
Každej večer z práce domů,
pivo fernet, nuda k tomu.
Máš depresi z Veroniky
a tak čekáš trpaslíky.
Probudíš se v cizím bytě,
realita nalomí tě,
sucho v krku po opici,
v hlavě kutaj trpaslíci.
Řekla si jen mlč a zhasni;
tma je někdy lepší básní!
Tak jsem teda sfouknul svíci,
ve tmě zpívaj trpaslíci.
Je tu spousta zvláštních lidí,
kdo nepije málo vidí.
I ta divná Veronika
nevěří na trpaslíka.
Chtěl jsem fakt ukázat snahu,
vrzly dveře a na prahu
s připravenou placaticí,
tři veselí trpaslíci.
Nebudu se pořád vracet,
s abstinenty život ztrácet
uteču všem divnejm zvykům,
pudu pod zem, k trpaslíkům.
Každej večer z práce domů,
pivo fernet, nuda k tomu.
Máš depresi z Veroniky
a tak čekáš trpaslíky.
Probudíš se v cizím bytě,
realita nalomí tě,
sucho v krku po opici,
v hlavě kutaj trpaslíci.
Řekla si jen mlč a zhasni;
tma je někdy lepší básní!
Tak jsem teda sfouknul svíci,
ve tmě zpívaj trpaslíci.
Je tu spousta zvláštních lidí,
kdo nepije málo vidí.
I ta divná Veronika
nevěří na trpaslíka.
Chtěl jsem fakt ukázat snahu,
vrzly dveře a na prahu
s připravenou placaticí,
tři veselí trpaslíci.
Nebudu se pořád vracet,
s abstinenty život ztrácet
uteču všem divnejm zvykům,
pudu pod zem, k trpaslíkům.
e Karel
(V.T.Marvin)
Ten chlápek, co jsem ho znal,
tuším Karel a nějak dál,
má práci a pár kámošů
a byt, s kterým to nevyhrál.
Bez cíga nedýchá,
nemá s kým, a tak nepíchá,
ve čtyři práci zapíchne
a do hospody pospíchá.
Možná by jinam chodil rád,
to by to jinde musel znát.
Tak už to chodí…
Změnit to zkoušel kolikrát,
zjistil, že není vo co stát.
Tak už to chodí…
Tak co zbývá, na to se dívá.
Už nesou píva!
Už si zpívá, půlitrem kývá.
Takovej obyčejnej zhospodychlap.
Takovej normální madrfakr - hej!
Pivo - cigára!
Pivo - cigára!
Pivo - pivo - pivo a cigára!
Výčepák ho pozdraví;
kámoš mu židli přistaví;
sedne si a je v pohodě,
když pivo před něj postaví.
Domů se vracívá,
když hadr pípu zakrývá.
Pak už mu ani nepřijde,
že sám se dekou přikrývá.
Změnit to zkoušel tolikrát,
zjistil, že není vo co stát.
Tak už to chodí…
Možná by jinam chodil rád,
to by to jinde musel znát.
Tak už to chodí…
Tak co zbývá, na dno se dívá.
Už nesou píva!
Už si zpívá, půlitrem kývá.
Takovej obyčejnej zhospodychlap
Takovej normální madrfakr - hej!
Pivo - cigára!
Pivo - cigára!
Pivo - pivo - pivo a cigára!
Co už… Pivo - cigára!
Co už… Pivo - cigára!
Co už… Pivo - pivo - pivo a cigára!
Co už…
Ten chlápek, co jsem ho znal,
tuším Karel a nějak dál,
má práci a pár kámošů
a byt, s kterým to nevyhrál.
Bez cíga nedýchá,
nemá s kým, a tak nepíchá,
ve čtyři práci zapíchne
a do hospody pospíchá.
Možná by jinam chodil rád,
to by to jinde musel znát.
Tak už to chodí…
Změnit to zkoušel kolikrát,
zjistil, že není vo co stát.
Tak už to chodí…
Tak co zbývá, na to se dívá.
Už nesou píva!
Už si zpívá, půlitrem kývá.
Takovej obyčejnej zhospodychlap.
Takovej normální madrfakr - hej!
Pivo - cigára!
Pivo - cigára!
Pivo - pivo - pivo a cigára!
Výčepák ho pozdraví;
kámoš mu židli přistaví;
sedne si a je v pohodě,
když pivo před něj postaví.
Domů se vracívá,
když hadr pípu zakrývá.
Pak už mu ani nepřijde,
že sám se dekou přikrývá.
Změnit to zkoušel tolikrát,
zjistil, že není vo co stát.
Tak už to chodí…
Možná by jinam chodil rád,
to by to jinde musel znát.
Tak už to chodí…
Tak co zbývá, na dno se dívá.
Už nesou píva!
Už si zpívá, půlitrem kývá.
Takovej obyčejnej zhospodychlap
Takovej normální madrfakr - hej!
Pivo - cigára!
Pivo - cigára!
Pivo - pivo - pivo a cigára!
Co už… Pivo - cigára!
Co už… Pivo - cigára!
Co už… Pivo - pivo - pivo a cigára!
Co už…
Dělník
(E!E)
Na kilo koniny,
na dnešní noviny,
zas frontu stojí,
zas frontu stojí.
Trochu je zamyšlenej,
trochu je unavenej,
trochu se bojí,
trochu se bojí.
V hospodě da tři piva,
pak u rádia zíva,
samota studí,
samota studí!
Těší se do postele,
nikdo ho nezahřeje,
ze sna se budí,
ze sna se budí.
Svůj život zrovna nevyhrál.
Svůj život, svůj život,
svůj život, zrovna nevyhrál.
Ráno jde do fabriky,
ma rád ty okamžiky,
když stroje hučí,
když stroje hučí.
Ze skříně brašnu vezme,
na chvíli zapomene,
jak svět ho mučí,
jak svět ho mučí.
Svůj život zrovna nevyhrál...
Na kilo koniny,
na dnešní noviny,
zas frontu stojí,
zas frontu stojí.
Trochu je zamyšlenej,
trochu je unavenej,
trochu se bojí,
trochu se bojí.
V hospodě da tři piva,
pak u rádia zíva,
samota studí,
samota studí!
Těší se do postele,
nikdo ho nezahřeje,
ze sna se budí,
ze sna se budí.
Svůj život zrovna nevyhrál.
Svůj život, svůj život,
svůj život, zrovna nevyhrál.
Ráno jde do fabriky,
ma rád ty okamžiky,
když stroje hučí,
když stroje hučí.
Ze skříně brašnu vezme,
na chvíli zapomene,
jak svět ho mučí,
jak svět ho mučí.
Svůj život zrovna nevyhrál...
čtvrtek 30. dubna 2009
Do roka a do dne
(Divokej Bill)
Už je to dávno,
co zkřížíl mi cestu,
prej podepiš se mi krví.
Budeš mít všechno, ale neujdeš trestu, jo.
Byla to síla,
byl to fakt nářez,
bylo to vážně skvělý!
Teď tu mám všechno, ale neujdu trestu, jo.
Do roka a do dne přijdu si pro tebe, tady mi to podepiš.
Do roka a dne zapomeň na nebe,
budeš vo pár metrů, budeš vo pár metrů...
Do roka a do dne přijdu si pro tebe, tady mi to podepiš.
Do roka a dne zapomeň na nebe,
budeš vo pár metrů, budeš vo pár metrů níž!
Mlčel jsem dlouho do nebe se díval, čekal až přijde.
Chtěl to vzít zpátky, teď zdá se to krátký, jo, to teda jo.
Mlčel jsem dlouho do nebe se díval, čekal až přijde.
Chtěl to vzít zpátky, teď zdá se to krátký, jo, (pryč z tý pohádky)
Řvi si a nadávej, nezmůžeš nic, mladej,
i kdybys řval z plnejch plic!
Řvi si a nadávej, nezmůžeš nic, mladej,
i kdybys řval z plnejch plic, nezmůžeš nic
Už je to dávno,
co zkřížíl mi cestu,
prej podepiš se mi krví.
Budeš mít všechno, ale neujdeš trestu, jo.
Byla to síla,
byl to fakt nářez,
bylo to vážně skvělý!
Teď tu mám všechno, ale neujdu trestu, jo.
Do roka a do dne přijdu si pro tebe, tady mi to podepiš.
Do roka a dne zapomeň na nebe,
budeš vo pár metrů, budeš vo pár metrů...
Do roka a do dne přijdu si pro tebe, tady mi to podepiš.
Do roka a dne zapomeň na nebe,
budeš vo pár metrů, budeš vo pár metrů níž!
Mlčel jsem dlouho do nebe se díval, čekal až přijde.
Chtěl to vzít zpátky, teď zdá se to krátký, jo, to teda jo.
Mlčel jsem dlouho do nebe se díval, čekal až přijde.
Chtěl to vzít zpátky, teď zdá se to krátký, jo, (pryč z tý pohádky)
Řvi si a nadávej, nezmůžeš nic, mladej,
i kdybys řval z plnejch plic!
Řvi si a nadávej, nezmůžeš nic, mladej,
i kdybys řval z plnejch plic, nezmůžeš nic
Nanananá
(Volant)
Sednu si tu vlevo,
prosím jedno pivo.
Bude mi tam milo,
pohlédnu vpravo.
Tam, co sedíš ty
a někdy i já.
V nebi budu pykat
za to, že jsem sám.
Sednu si tu vlevo,
prosím jedno pivo.
Bude mi tam milo,
pohlédnu vpravo.
Tam, co sedíš ty
a někdy i já.
V nebi budu pykat
za to, že jsem sám.
úterý 14. dubna 2009
Jseš sám
(N.V.Ú.)
Chtěl bys bojovat za něčí práva,
přitom se pereš
se svým já, jen ty sám.
V hlavě máš bordel a v duši chaos.
Na všechny sereš.
Jseš na to sám, jen ty sám.
Je toho na tebe moc
a nestojíš o pomoc,
tak se s tím žereš.
Jseš na to sám, jen ty sám.
V kostech to máš, nemůžeš jinak,
koukni se na sebe:
jseš na to sám, jen ty sám.
Jseš na to sám, jen ty sám!
Chtěl bys bojovat za něčí práva,
přitom se pereš
se svým já, jen ty sám.
V hlavě máš bordel a v duši chaos.
Na všechny sereš.
Jseš na to sám, jen ty sám.
Nastav si zrcadlo, co tam uvidíš?
Svůj hnusnej ksicht!
Jseš na to sám, jen ty sám.
Nastav si zrcadlo, přestaň se bát
a začni řvát!
Jen ty sám, jen ty sám.
Jseš na to sám, jen ty sám.
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
tělo je jen tělo a hrob je hrob.
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
hlína je hlína a kov je kov.
Každá rada k hovnu, jen ty sám
já cejtím s tebou, ten pocit znám.
Nastav si zrcadlo, sedm let neštěstí
koukni se na sebe, bouchni do něj pěstí!
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
tělo je jen tělo a hrob je hrob.
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
krev je krev a kov je kov.
No jo!
Chtěl bys bojovat za něčí práva,
přitom se pereš
se svým já, jen ty sám.
V hlavě máš bordel a v duši chaos.
Na všechny sereš.
Jseš na to sám, jen ty sám.
Je toho na tebe moc
a nestojíš o pomoc,
tak se s tím žereš.
Jseš na to sám, jen ty sám.
V kostech to máš, nemůžeš jinak,
koukni se na sebe:
jseš na to sám, jen ty sám.
Jseš na to sám, jen ty sám!
Chtěl bys bojovat za něčí práva,
přitom se pereš
se svým já, jen ty sám.
V hlavě máš bordel a v duši chaos.
Na všechny sereš.
Jseš na to sám, jen ty sám.
Nastav si zrcadlo, co tam uvidíš?
Svůj hnusnej ksicht!
Jseš na to sám, jen ty sám.
Nastav si zrcadlo, přestaň se bát
a začni řvát!
Jen ty sám, jen ty sám.
Jseš na to sám, jen ty sám.
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
tělo je jen tělo a hrob je hrob.
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
hlína je hlína a kov je kov.
Každá rada k hovnu, jen ty sám
já cejtím s tebou, ten pocit znám.
Nastav si zrcadlo, sedm let neštěstí
koukni se na sebe, bouchni do něj pěstí!
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
tělo je jen tělo a hrob je hrob.
Tohle bude bolet, potrvá to dlouho;
krev je krev a kov je kov.
No jo!
pondělí 13. dubna 2009
Prázdnota a samota
(N.V.Ú.)
Nevíš, co sám se sebou,
ty nemůžeš se ani vidět,
hrozný prázdno v tobě bolí,
co tě čeká, nechceš vědět!
Bez cíle se městem touláš,
nikde nic tě nebaví,
pod vokapem v blátě ležíš,
čekáš, kdo tě postaví?!
Prázdnota samota,
stará shnilá bota,
prázdnota samota,
rezavá kapota,
prázdnota samota,
zlomená lopata,
prázdnota samota,
posraný kaťata,
Chceš mít rád, lásky se bojíš,
vyhledáváš samotu,
tušíš konec, nechceš začít,
stydíš se za svou nahotu.
Nemáš žádnou sílu doufat,
že to bude jinačí.
Hledáš sílu jak to skončit,
a bojíš se přitlačit!
Prázdnota samota
stará shnilá bota
prázdnota samota
rezavá kapota
prázdnota samota
zlomená lopata
prázdnota samota
posraný kaťata
Prázdnota samota...
Nevíš, co sám se sebou,
ty nemůžeš se ani vidět,
hrozný prázdno v tobě bolí,
co tě čeká, nechceš vědět!
Bez cíle se městem touláš,
nikde nic tě nebaví,
pod vokapem v blátě ležíš,
čekáš, kdo tě postaví?!
Prázdnota samota,
stará shnilá bota,
prázdnota samota,
rezavá kapota,
prázdnota samota,
zlomená lopata,
prázdnota samota,
posraný kaťata,
Chceš mít rád, lásky se bojíš,
vyhledáváš samotu,
tušíš konec, nechceš začít,
stydíš se za svou nahotu.
Nemáš žádnou sílu doufat,
že to bude jinačí.
Hledáš sílu jak to skončit,
a bojíš se přitlačit!
Prázdnota samota
stará shnilá bota
prázdnota samota
rezavá kapota
prázdnota samota
zlomená lopata
prázdnota samota
posraný kaťata
Prázdnota samota...
neděle 12. dubna 2009
Tak dost
(N.V.Ú.)
Marnost nad marnost
ubohost a zlost
blízkej konec v nedohlednu
svrab a bezmocnost.
Veselí v křeči
jalový řeči
zazděnej tunel
světlo umělý.
Vezem se v tom
víme o tom
topíme se v tom
tak dost, tak dost.
Pokus o jistotu
na něco si hrát
zběsilej reál
bolavej den.
Zašli jsme dál
nežli je zdrávo
není cesty zpátky
není to zlej sen.
Marnost nad marnost
ubohost a zlost
blízkej konec v nedohlednu
svrab a bezmocnost.
Veselí v křeči
jalový řeči
zazděnej tunel
světlo umělý.
Vezem se v tom
víme o tom
topíme se v tom
tak dost, tak dost.
Pokus o jistotu
na něco si hrát
zběsilej reál
bolavej den.
Zašli jsme dál
nežli je zdrávo
není cesty zpátky
není to zlej sen.
sobota 11. dubna 2009
Spoločné
(Iné Kafe)
A ty si si povedala,
že chalani sú zlí!
Teraz vraciaš všetkým to,
čo iný nezvládol.
Zaujímalo by ma jedno:
kto ma v tebe takto rýchlo,
bez úvah odhadol?
Ref: A ja, prepáč, radšej
prepočul som tvoje slová,
môžeš mi to prosím znova
povedať, čo mám,
čo mám s tým hajzlom spoločné?
Ja netuším!?
Povedz mi čo mám,
čo s ním mám vlastne spoločné?
Okrem teba, okrem tvojich úst a tvojho tela?
Nedáš šancu - nemáš ju ani ty,
tak koho vlastne vytrestáš?
On dávno má už inú...
Skús sa sama rozhodnúť,
že komu z nás dvoch dáš,
komu z nás dvoch dáš vinu?
A ja, prepáč, radšej
prepočul som tvoje slová,
môžeš mi to prosím znova
povedať, čo mám,
čo mám s tým hajzlom spoločné?
Ja netuším!?
Povedz mi čo mám,
čo s ním mám vlastne spoločné?
Okrem teba, okrem tvojich úst a tvojho tela?
A ty si si povedala,
že chalani sú zlí!
Teraz vraciaš všetkým to,
čo iný nezvládol.
Zaujímalo by ma jedno:
kto ma v tebe takto rýchlo,
bez úvah odhadol?
Ref: A ja, prepáč, radšej
prepočul som tvoje slová,
môžeš mi to prosím znova
povedať, čo mám,
čo mám s tým hajzlom spoločné?
Ja netuším!?
Povedz mi čo mám,
čo s ním mám vlastne spoločné?
Okrem teba, okrem tvojich úst a tvojho tela?
Nedáš šancu - nemáš ju ani ty,
tak koho vlastne vytrestáš?
On dávno má už inú...
Skús sa sama rozhodnúť,
že komu z nás dvoch dáš,
komu z nás dvoch dáš vinu?
A ja, prepáč, radšej
prepočul som tvoje slová,
môžeš mi to prosím znova
povedať, čo mám,
čo mám s tým hajzlom spoločné?
Ja netuším!?
Povedz mi čo mám,
čo s ním mám vlastne spoločné?
Okrem teba, okrem tvojich úst a tvojho tela?
čtvrtek 9. dubna 2009
Otázky
(Houba)
Na co myslíš každej den,
když ráno vstáváš,
že si zase večer, do těla dáš?
Někdy je ti smutno,
jindy voláš sláva,
přežil jsi to a život jde dál!
Občas přijdou ty chvíle,
kdy tě začně všechno srát,
vždycky, když jseš na mol,
začínáš se ptát:
REF: Jestli život náš, za něco stojí
a budoucnost, je tak nejistá!
Proč se lidi pravdy bojí
a svojí vinu, nikdo nepřizná?
Očekáváš nejhorší
a přijde další rána
bolestivá a dobře mířená.
Já už nic necítím,
už to tak bývá,
když nemáš co ztratit,
nemusíš se bát!
Na co myslíš každej den,
když ráno vstáváš,
že si zase večer, do těla dáš?
Někdy je ti smutno,
jindy voláš sláva,
přežil jsi to a život jde dál!
Občas přijdou ty chvíle,
kdy tě začně všechno srát,
vždycky, když jseš na mol,
začínáš se ptát:
REF: Jestli život náš, za něco stojí
a budoucnost, je tak nejistá!
Proč se lidi pravdy bojí
a svojí vinu, nikdo nepřizná?
Očekáváš nejhorší
a přijde další rána
bolestivá a dobře mířená.
Já už nic necítím,
už to tak bývá,
když nemáš co ztratit,
nemusíš se bát!
sobota 3. ledna 2009
Čarodějka
(Volant)
Zmizela jsi dneska ráno,
nechala jsi rozestláno,
jak v posteli, tak v mý duši,
asi nevíš, co se sluší.
Padá hvězda do rákosí,
o přání nikdo neprosí.
Divný život spolu vedem
čarodějko v modrošedém.
R: Prstem píšeš na mý záda
lži o tom, jak máš mě ráda,
já ti zase do tvých skrání
lžu o lásce bez přestání.
Zůstala tu těžká slova,
bolest, barvy a furt znova.
Jizvy si teď léčím ledem
čarodějko v modrošedém
Nic nezískám, nic neztratím,
když na chvíli zmizím zatím.
Oddálit to rozhodnutí,
k návratu se nedonutím.
Dám si tě do kartotéky
mezi další čarodějky.
Máš kolonku hned pod nebem,
čarodějko v modrošedém.
R: Prstem píšeš na mý záda.....
Zmizela jsi dneska ráno,
nechala jsi rozestláno,
jak v posteli, tak v mý duši,
asi nevíš, co se sluší.
Padá hvězda do rákosí,
o přání nikdo neprosí.
Divný život spolu vedem
čarodějko v modrošedém.
R: Prstem píšeš na mý záda
lži o tom, jak máš mě ráda,
já ti zase do tvých skrání
lžu o lásce bez přestání.
Zůstala tu těžká slova,
bolest, barvy a furt znova.
Jizvy si teď léčím ledem
čarodějko v modrošedém
Nic nezískám, nic neztratím,
když na chvíli zmizím zatím.
Oddálit to rozhodnutí,
k návratu se nedonutím.
Dám si tě do kartotéky
mezi další čarodějky.
Máš kolonku hned pod nebem,
čarodějko v modrošedém.
R: Prstem píšeš na mý záda.....
pátek 2. ledna 2009
Sousedi
(Plexis)
Sousedi jak gestapáci,
pořád jen pruděj.
Mejdan duní ve dne v noci,
tak se nenuděj.
Vzteky prská jako sysel,
celej zelenej.
Čumím na něj, chechtám se mu,
jak je zpruzenej.
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Vyfláknu se na tvý kecy,
jak se chovat mám.
Nechci žít zavřenej v kleci,
na flámu bejt sám.
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Do stropu koštětem mlátí,
jako zjednanej,
na párty se nám to líbí,
s chutí řvem na něj.
Mám rád vybranou společnost,
ticho nesnáším.
Soused na nás po úřadech tajně donáší:
"Kde máš tu partu? Kde si byl? Cos tady dělal?
Já ti říkám, že tě nenávidím!
Dyť je to hrozný furt takovejhle bordel tady dělat!
Fuuuj já tě nesnáším!"
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Vyfláknu se na tvý kecy,
jak se chovat mám.
Nechci žít zavřenej v kleci,
na flámu bejt sám.
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Sousedi jak gestapáci,
pořád jen pruděj.
Mejdan duní ve dne v noci,
tak se nenuděj.
Vzteky prská jako sysel,
celej zelenej.
Čumím na něj, chechtám se mu,
jak je zpruzenej.
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Vyfláknu se na tvý kecy,
jak se chovat mám.
Nechci žít zavřenej v kleci,
na flámu bejt sám.
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Do stropu koštětem mlátí,
jako zjednanej,
na párty se nám to líbí,
s chutí řvem na něj.
Mám rád vybranou společnost,
ticho nesnáším.
Soused na nás po úřadech tajně donáší:
"Kde máš tu partu? Kde si byl? Cos tady dělal?
Já ti říkám, že tě nenávidím!
Dyť je to hrozný furt takovejhle bordel tady dělat!
Fuuuj já tě nesnáším!"
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
Vyfláknu se na tvý kecy,
jak se chovat mám.
Nechci žít zavřenej v kleci,
na flámu bejt sám.
Klid, soused řve klid,
soused řve klid,
soused řve klid!
čtvrtek 1. ledna 2009
Kyborg
(Arakain)
Hlava, nohy a ruce,
tohleto tělo stejnej vzduch dýchá,
jako ty a já.
Mozek, radost i smutek,
z palety barev vůně snad cítí,
jako ty a já.
Může mluvit stejnou řečí,
přesto se nezavděčí,
nepatří sem,
dávaj mu to znát.
Síla, která v něm číhá,
tak trochu děsí.
Každej se bojí,
jako ty a já
Zmatek vzbuzuje v lidech,
o jeho citech vlastně nic neví,
jako ty a já.
Může mluvit stejnou řečí...
Proč ho nikdo nepohladí,
proč mu někdo neprozradí:
nechoď blíž mám strach,
jsi totiž kyborg.
Proč se trápí, kdo je vinnej?
Nechápe to, že je jinej.
Zemřít nemá strach,
je totiž kyborg.
Slzy na chodník padaj,
všichni se dívaj,
jak to, že pláče,
jako ty a já?
Kapky krve teď stékaj,
do spárů dlažby.
Je stejný barvy,
jako tvá a má.
Může mluvit stejnou řečí...
Proč mě nikdo nepohladí,
proč mi někdo neprozradí:
nechoď blíž, mám strach,
jsi jako kyborg.
Proč se trápím? Kdo je vinnej?
Nechápu to. V čem jsem jinej?
Zemřít nemám strach!
Hlava, nohy a ruce,
tohleto tělo stejnej vzduch dýchá,
jako ty a já.
Mozek, radost i smutek,
z palety barev vůně snad cítí,
jako ty a já.
Může mluvit stejnou řečí,
přesto se nezavděčí,
nepatří sem,
dávaj mu to znát.
Síla, která v něm číhá,
tak trochu děsí.
Každej se bojí,
jako ty a já
Zmatek vzbuzuje v lidech,
o jeho citech vlastně nic neví,
jako ty a já.
Může mluvit stejnou řečí...
Proč ho nikdo nepohladí,
proč mu někdo neprozradí:
nechoď blíž mám strach,
jsi totiž kyborg.
Proč se trápí, kdo je vinnej?
Nechápe to, že je jinej.
Zemřít nemá strach,
je totiž kyborg.
Slzy na chodník padaj,
všichni se dívaj,
jak to, že pláče,
jako ty a já?
Kapky krve teď stékaj,
do spárů dlažby.
Je stejný barvy,
jako tvá a má.
Může mluvit stejnou řečí...
Proč mě nikdo nepohladí,
proč mi někdo neprozradí:
nechoď blíž, mám strach,
jsi jako kyborg.
Proč se trápím? Kdo je vinnej?
Nechápu to. V čem jsem jinej?
Zemřít nemám strach!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
