Půlnoční rebel

(Plexis)

Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!

Koně zvoní, stíny šednou,
svoje dojmy on necítí.
Slzy roní, co dlažbu bodnou,
nikdy se nic už nevrátí!

Půlnoc voní betonovou stenou,
ktorá dva světy oddělí.
Na jedný straně všechno svítí,
druhá se ve tmě utápí.

Tak dál rebel kráčí a dobývá svět.
Tu zeď, která mu brání, by nejradši neviděl.
Tak dál rebel kráčí a dobývá svět.
Tu zeď, která mu brání, by nejradši neviděl.

Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!

Hrozný rachot městem letí, jako když válka začíná.
Berlínskou zeď, symbol totality, před zraky lidi rozbíjí.
Touhu po svobodě zastavit nelze, co na to outline z Jičína?
Ani malá zídka stát mu v cestě nesmí, protože ví, že zabíjí.

Tak dál rebel kráčí a dobývá svět.
Tu zeď, která mu brání, by nejradši neviděl.

Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!

Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!

Půlnoční rebel kráčí městem a všechno,
co má s sebou, je jenom jeho víra.
Nerozhlíží se kolem sebe,
nezajímá ho nic, to je jeho síla!

Zelená

(Tři sestry)

Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
Nasypu ti do postele včely bodavý,
možná že tě vopíchaj, mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.

Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý,
snad tě budou poslouchat, mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.

Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš,
vezme si jen troje slipy, vždyť to sama víš.

Dám si sedm piv a jednu zelenou,
chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví,
tak ahoj, já jdu pryč.

Sršeň

(Horkýže Slíže)


Vždy, keď sa mladý sršeň prvýkrát osmelí,
tak váha, či ju pichne alebo opelí.
Potom sa tisknú k sebe jak rosa k lupeňu,
preruší ranné zore tú ich obľúbenú...

Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz

Vždy, keď sa mladý chlapec vytiahne pred druhým,
tak ide priamo na vec susedom za kurín.
Nachvíľu bude hviezdou, z tých, ktoré vyhasnú,
sršňom vypáli hniezdo a tie ho napadnú.

Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz

Tak celý dobodaný domov sa doplazí
a okom opuchnutým pozerá cez slzy,
a hňeď sa tiskne k mame jak rosa k lupeňu,
ona mu zabzučala jeho obľúbenú...

Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz
Bzz bzz bzz bzz bzz bzz

Hra na dialku

(Iné Kafe)

Už mi e-mail nestačí, už mi esemesky neposielaj,
som už z toho na nervy!
Vždy keď sa im poteším, vzápätí to pochopím,
že to diaľku medzi nami nekončí.

A tak nemaj mi to za zlé,
že to viem, že to chcem,
mať ťa aspoň jedeň deň.
Vidieť z tvojich očí, čítať z tvojich úst,
zažiť ťa raz naživo, aspoň na celý život,
rozprávať sa spolu úplne bez slov.

Už sa pripravujem roky,
už sa teším keď ťa privítam:
"tak čau, no jak sa máš?"
ale kedy toto príde?
Možno o rok či cez víkend.
Táto hra mi vážne nijak nesedí.

Kotva a kříž

(Karel Kryl)

Kotvu mi dala a srdce a kříž,
že prý mě ochrání, až budu v poli,
pak se mi vzdala a noc byla skrýš,
polštářem svítání, peřinou stvoly.

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou,
na krku srdce a nad sebou kříž budu mít,
potom neplač, Kamilo, potom neplač, Kamilo,
najdi si někoho, kdo tě snad nežli já víc bude chtít.

Viděl jsem rybáře, nad člunem stál
za bouře na moři, kotva šla ke dnu,
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal,
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu.

R:

Výložky zlatil jen zvířený prach,
písek byl cínový, než jsme ho přešli,
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach,
nedal bych za nový zlámanou grešli.

R:

Zvedl jsem zraky a tiše se smál,
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo,
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval,
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo...

R:

Krize

(Jaksi Taksi)

Zklamaný z lidí a z jejich vztahů,
čekal jsi od nich víc.
Štvou tě všichni kolem svým chováním,
jsou na sebe horší než psi.

Domov, a škola, a práce, a známí,
nejraděj bys někam zmizel.
Všude se to nějak divně zesralo,
přichází další krize.

OOOOOOO

Víš, že všechno dobrý, co život ti dává
a stejně tak i všechno zlý,
tvý výhry a prohry a lásky a zrady
už se nikdy nevrátí!

Vstaň vzhůru, jestě jednou,
ještě jednou zkus se zvednout.
Vždycky se dá začít znova!
Prosím tě, nevzdávej to,
nevzdávej to, teď ještě ne,
ještě ne, ještě nee!

Kup si umělýho

(Plexis)

Řeky keců každej den,
možná lepší hluchej bejt.
Dokonale hloupej sen,
už se mi chce z tebe blejt.

Mám dost těch tvejch nápadů,
nechci vedle tebe stát.
Neprosím tě o radu,
začínáš mě bejby WAU!

Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto?!

Z úst ti padá černej sníh,
oči krví podlitý.
Myslíš si, že je to smích,
myslíš si, že ha ha ha

Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto!?

Kup si umělýho!

Máš už dost, nechci víc, běž dál,
mám už fakt zlost.
Skrýváš pravou tvář,
koho potkáš, tomu toto!!

Kup si umělýho!

Hrom do police

(Visací zámek)

Přišlas mi říct, že je to furt stejný!
Že mě stále ještě nemáš ráda.

Přišlas mi říct, že je to furt stejný!
Že mě máš jen za kamaráda.

Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.

Kupuješ si jen nápadný šaty
a sčesáváš si vlasy do čela.
Kupuješ si jen nápadný šaty
a hrozně moc tě láká nevěra.

Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.

Nikdy s nikým vlastně jsi nespala,
proto můžeš klidně v hadrech chodit.
Nikdy s nikým vlastně jsi nespala;
myslíš si, že by ti to mohlo škodit.

Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.

Když nechceš dělat to, co vlastně chceš,
tak si dál hlídej bělost svýho těla.
Když nechčes dělat to, co vlastně chceš,
tak tě můžu leda kopnout do čela!

Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál, dál od mýho těla.
Dál, dál, dál seš mi zbytečná!
Dál, dál nevíš co bys chtěla.

Špatný náboženství

(Visací zámek)

Sedím u telefonu teď už každej den,
pořád čekám, že mi zavoláš.
Zatím to vypadá jen jako zlej sen.
No vážně holka, co z toho máš?

Život s tebou jsou jen samý komplikace.
Copak nevíš, co se může stát?
Rozejdem se a ztratíme šanci,
kterou jsme měli jen jedenkrát!

Já vím co chci - ty se tváříš, že ne.
Spíš jseš líná v sobě hledat.
Dávej bacha, nebo to přeženeš!
Pak už se to vrátit nedá...

Život s tebou jsou jen samý komplikace.
Copak nevíš, co se může stát?
Rozejdem se a ztratíme šanci,
kterou jsme měli jen jedenkrát!

Mýlíme se v lidech a míjíme se v čase;
už dávno ztratili jsme svůj ráj.
A přesto zoufale strkám nohu zase
do dveří, který se mi zavíraj!

Lidskej život je velká komplikace;
všechno na světě se může stát.
Ale vohlídneš se a ztratíš tak šanci,
kterou jsi dostal jen jedenkrát!

Jen jedenkrát!
Jen jedenkrát!!
Jen jedenkrát!!!

Heavymetalová

(Volant)

Každej večer z práce domů,
pivo fernet, nuda k tomu.
Máš depresi z Veroniky
a tak čekáš trpaslíky.

Probudíš se v cizím bytě,
realita nalomí tě,
sucho v krku po opici,
v hlavě kutaj trpaslíci.

Řekla si jen mlč a zhasni;
tma je někdy lepší básní!
Tak jsem teda sfouknul svíci,
ve tmě zpívaj trpaslíci.

Je tu spousta zvláštních lidí,
kdo nepije málo vidí.
I ta divná Veronika
nevěří na trpaslíka.

Chtěl jsem fakt ukázat snahu,
vrzly dveře a na prahu
s připravenou placaticí,
tři veselí trpaslíci.

Nebudu se pořád vracet,
s abstinenty život ztrácet
uteču všem divnejm zvykům,
pudu pod zem, k trpaslíkům.

e Karel

(V.T.Marvin)

Ten chlápek, co jsem ho znal,
tuším Karel a nějak dál,
má práci a pár kámošů
a byt, s kterým to nevyhrál.

Bez cíga nedýchá,
nemá s kým, a tak nepíchá,
ve čtyři práci zapíchne
a do hospody pospíchá.

Možná by jinam chodil rád,
to by to jinde musel znát.
Tak už to chodí…

Změnit to zkoušel kolikrát,
zjistil, že není vo co stát.
Tak už to chodí…

Tak co zbývá, na to se dívá.
Už nesou píva!
Už si zpívá, půlitrem kývá.
Takovej obyčejnej zhospodychlap.
Takovej normální madrfakr - hej!

Pivo - cigára!
Pivo - cigára!
Pivo - pivo - pivo a cigára!

Výčepák ho pozdraví;
kámoš mu židli přistaví;
sedne si a je v pohodě,
když pivo před něj postaví.

Domů se vracívá,
když hadr pípu zakrývá.
Pak už mu ani nepřijde,
že sám se dekou přikrývá.

Změnit to zkoušel tolikrát,
zjistil, že není vo co stát.
Tak už to chodí…

Možná by jinam chodil rád,
to by to jinde musel znát.
Tak už to chodí…

Tak co zbývá, na dno se dívá.
Už nesou píva!
Už si zpívá, půlitrem kývá.
Takovej obyčejnej zhospodychlap
Takovej normální madrfakr - hej!

Pivo - cigára!
Pivo - cigára!
Pivo - pivo - pivo a cigára!

Co už… Pivo - cigára!
Co už… Pivo - cigára!
Co už… Pivo - pivo - pivo a cigára!
Co už…

Dělník

(E!E)

Na kilo koniny,
na dnešní noviny,
zas frontu stojí,
zas frontu stojí.

Trochu je zamyšlenej,
trochu je unavenej,
trochu se bojí,
trochu se bojí.

V hospodě da tři piva,
pak u rádia zíva,
samota studí,
samota studí!

Těší se do postele,
nikdo ho nezahřeje,
ze sna se budí,
ze sna se budí.

Svůj život zrovna nevyhrál.
Svůj život, svůj život,
svůj život, zrovna nevyhrál.

Ráno jde do fabriky,
ma rád ty okamžiky,
když stroje hučí,
když stroje hučí.

Ze skříně brašnu vezme,
na chvíli zapomene,
jak svět ho mučí,
jak svět ho mučí.

Svůj život zrovna nevyhrál...